První kapitola: 0%

Prolog

28. října 2009 v 21:33 | Ary |  Eyes that don´t cry
Prolog

"Jessico," ozvalo se u dveří mého pokoje tiše. Vylekaně jsem se posadila na posteli a pohledem jsem spočinula na svém mladším bratrovi - Matthiasovi. Když jsem ho viděla, musela jsem se pousmát. Stál vždy při mně, ale přesto byl pořád ostražitý. Musel být.
"Matte," usmála jsem se na něj mile a potichu jsem za ním zavřela dveře. "Co tu děláš? Víš, že by ses tu dneska neměl ukazovat," řekla jsem roztřeseně a rukou jsem setřela zaschlé slzy z tváře.
"Já vím, ale nenechám tě tady samotnou," zašeptal a objal mě. "Co se tam stalo?" zeptal se po pár minutách ticha. Věděla jsem, že se zeptá. Byl zvědavý a někdy ne zrovna taktní.
Dlouho jsem neodpovídala. "Tohle je jedna z věcí, o kterých nebudeme nikdy mluvit, ano?" řekla jsem nakonec, ale do tváře jsem se mu nepodívala. Nikdy jsem se nedokázala dívat mu do tváře, když jsme spolu o něčem důležitém mluvili.
"Jestli si to takhle přeješ, Jess," řekl, ale věděla jsem, že ho to trápí. Nebyl zrovna rád, když jsem s ním nemluvila o něčem, co mě trápilo.
"To sama nevím, ale bude to tak lepší, pro tebe i pro mě, nejspíš," dodala jsem a usmála jsem se. Nebyl to upřímný úsměv, ale alespoň pokus o něj. Matthias se posadil vedle mě a jednou rukou mě objal. Věděl, co mi dokáže pomoct. Byla jsem svým způsobem naštvaná, že mi pomáhá mladší bratr, ale nevěděla jsem, co bych bez něj dělala. Vlastně věděla - nebyla bych tu. Doslova.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kaitlin Kaitlin | Web | 28. října 2009 v 21:39 | Reagovat

Jak už jsem ti říkala, mě osobně se to líbí, i když zatím absolutně netuším, co to bude a co to vlastně je...Ale zaujalo mě to a jsem fakt zvědavá, co dál jako vymyslíš ;)

2 Abigail Abigail | Web | 4. listopadu 2009 v 20:56 | Reagovat

Mám několik všelijakých teorií a jsem zvědavá jestli a která se potvrdí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama